Drazí farníci.

       Není snadné předložit a vyložit pro nás složitou skutečnost. Tím horší je poukázat na to, co je zcela před očima, co vlastně, jak se říká, bije do očí, aby si toho lidé všimli. A dalším problémem je, že ti, ke kterým se promlouvá, mají myšlenky a srdce zcela úplně někde jinde, takže se často stává, že snaha vyjde vniveč.

       Tímto si nechci stěžovat na vás, to bych si ani nedovolil, ale použil jsem to spíš k tomu, abych ještě více upoutal vaší pozornost. Rád bych totiž poukázal na cosi, co je až tak normální, že nám to uniká, třebaže něco podobného vlastně prožíváme i v těchto náročných dnech.

       Kniha Kronik v prvním čtení sice poukazuje na Boží hněv, proti kterému nebylo léku, což je klasický způsob uvažování lidí Starého zákona, jenže my se na události, o kterých čteme, můžeme podívat z jiného pohledu. Nejde totiž o Boží hněv, ale spíše o soucit a spravedlnost. Bůh sice miluje lidi, ale nepřehlíží kvůli nám také ostatní svá díla, kterým vesměs říkáme příroda. Když člověk ničí přírodu, Bůh se ji zastane proti člověku.

       Kdysi v rádiu jsem slyšel od jednoho člověka, že koronavirus (který nás tak trápí) je vlastně pro přírodu multivitamínem. Když člověk přestává s aktivitami, příroda si konečně může oddychnout a trochu se vzpamatovat.

       Ze srdce vám všem žehnám.

            O. Miloslav