DUCH SVATÝ

       Drazí bratři a sestry.

       Hovořit o Duchu svatém je jako popisovat vzduch nebo vodu. Jeho působení v našem stvoření a v nás samotných je tak samozřejmé a přesto tajemné. Jak popisuje apoštol: „My se v Bohu pohybujeme a jsme.“. A přesto Ho nevnímáme, necítíme, neprožíváme. Abychom si lépe a možná více uvědomovali jeho přítomnost a působení v nás, používáme různé obrazy a prostředky, které poukazují na skutečnost, která není postřehnutelná zrakem, ale naneštěstí pro nás ani srdcem.

       Když stáli Izraelité u hory Sinaj, Boží blízkost jim připomínalo hromobití, blesky i černý mrak nad horou, zvuk polnice, kouř a dým. Když Duch sv. sestoupil na apoštoly, ozval se hukot silného větru a ukázaly se jazyky jako z ohně.

       Chci poukázat na to, jak špatný je hřích, když nás takto vzdaluje od Boha už v tomto životě. Ochuzuje nás o prožívání Boží přítomnosti. O prožívání vanutí Ducha sv., který doslova proniká vším, co existuje. Duch sv. je živel, který má nepředstavitelnou moc a přesto se k nám sklání s úžasnou něhou. Jaké je působení Ducha sv. můžeme odtušit, když budeme číst, či budeme naslouchat všemu, co napsal apoštol Jan – miláček Páně.

       Ano, tvrdým kamenem voda nepronikne. Tvrdé srdce Duch sv. nepronikne. Ne že by nemohl, ale nebude se vtírat. Nebude dělat nic násilím. Je přece Bůh a Bůh je láska. Ale pokud člověka uchvátí, po té, co mu to dovolí, pak se dějí věci! Ovšemže nejde ani o to, že by člověk dokázal něco neobvyklého vykonat. Člověk se pod vlivem Ducha sv. naučí dívat se na samotného Boha, svět, na svůj život a všechno kolem jinýma očima. A to nám dokazují všichni světci. Oni sami jsou toho důkazem.

       Vzpomínám na svědectví lidí, kteří sami nejsou nijak zvlášť věřící. Lidi, kteří se setkali se smrtí, a to ať už tím, že ji prožili nebo jen se k ní přiblížili, už už po nich sahala. Už jen tato událost v jejich životě je každé ráno, co se probudí, vede k tomu, aby jakýmkoli způsobem projevovali vděčnost za to, že se mohli probudit, že mohou prožít ještě jeden den. Už to jim, můžeme říct, otevřelo oči, aby viděli svět a život jinak. Což teprve člověk, kterého se „jen“ dotkne Duch sv.? Jak jemu se změní svět?

       Aby vaše srdce zatoužila po užším spojení s Duchem sv., abyste se stále více otevírali jeho působení, abyste už v tomto životě poznali jeho slastnou moc

k tomu vám žehná

            O. Miloslav